Menu
Program
Program

Poutavé vycházky Prahou s profesionálními průvodci, akce pro školy i teambuilding pro firmy a skupiny.
Česky a anglicky.

Vycházky s Prahou Neznámou jako dárek
Vycházky jako dárek

Zakupte svým blízkým unikátní dárek - poukaz na vycházku s Prahou Neznámou.

Santini v Praze
Santini v Praze

Seznamte se s nesmazatelným stylem slavného italsko-českého architekta v Praze

previous arrow
next arrow

Josef Gočár

2
Josef Gočár

Josef Gočár patří mezi představitele silné generace architektů narozených ještě na konci devatenáctého století. Společným rysem jejich tvorby je, že za svého života vystřídali hned několik architektonických stylů. Počátek dvacátého století byl ve znamení neustálých změn, a tak není divu, že ani architektura nezaostávala. Největším těžištěm Gočárovy tvorby se ale bezesporu stal hlavně kubismus a funkcionalismus.

Důležitým a plodným obdobím Gočárovy kariéry je období kolem roku 1910, kde se zabývá několika přelomovými projekty své kariéry. Upozornil na sebe projektem automatických mlýnů, které navhl v Pardubicích pro bratry Winternitzovy, budovou Wenkeova obchodního domu v Jaroměři a návrhem na přestavbu Staroměstské radnice, která mnohé Pražany doslova zvedla ze židle. Zakázky v hlavním městě na sebe nenechaly dlouho čekat.

Jednou z prvních staveb, kterou se v Praze zapsal do širšího povědomí byla kubistická budova domu U Černé Matky Boží na Ovocném trhu z let 1911 – 1912. Tuto zakázku mu zadal obchodník František Herbst, který si zde přál vystavět moderní obchodní dům. Jiný názor však měli úředníci pražského magistrátu, kteří zastávali hledisko, že stavba by měla vhodně doplnit okolní kontext historických budov. Zajímavé je, že z původního kompromisu vznikla jedna z nejzajímavějších staveb pražského kubismu.

dum-cerna-matka-bozi
První stavbou, díky které se Gočár proslavil, byl dům U Černé Matky Boží

V prvním patře se nacházela kavárna Café Orient, jejíž interiér Josef Gočár rovněž navrhl. Fungovala však pouhých deset let, neboť poté byla mezi zákazníky shledána jako nemoderní a po nějaké době byla uzavřena. Opětovně byla otevřena až v roce 2005 a dnes do svého interiérů láká zástupy turistů, fanoušků architektury i zvědavců. Někdy bývá označována jako jediná kubistická kavárna na světě. Zajímavostí je, že si zde můžete dopřát i tematicky laděné zákusky, například hranatý kubistický věneček.

V budově se dnes nachází Muzeum českého kubismu, které zde bylo otevřeno po rekonstrukci v roce 1994. I když bylo mezitím několik let zavřené, dnes ale návštěvníci mohou opět obdivovat kubisticky laděný exponáty, včetně nábytku a předmětů denní potřeby.

Slibně započaté období narušuje první světová válka, ale hned po válce na sebe Josef Gočár svými projekty upozorňuje znovu. Mezi lety 1921 – 1923 staví banku Československých legií v ulici Na Poříčí. Zde je patrný vývoj v jeho předválečném stylu. Ostré hranaté tvarosloví kubistické architektury vyměnil za měkčí obloučkové prvky a sochařská výzdoba se nese v duchu národní tématiky. Někdy bývá styl Legiobanky také označován i jako styl národní. Gočár je sice jedním z prvních průkopníků této architektury, ale zdaleka ne poslední. Nový styl se mezi architekty překvapivě rychle ujímá a tak v dalších několika letech podobných staveb v Praze vznikne nespočet.

gocar-legiobanka (1)
Mezi stavby Josefa Gočára se zapsala i první banka Československých legií -> Legiobanka

Domky na letiště ve Kbelích

Inspiraci národním stylem Josef Gočár zopakoval ještě několikrát. Na počátků dvacátých let navrhuje lidově ladědé domky pro správce a administrativu na letiště do Kbel. Ty se vyznačují i modro – bílo – červenou barevností fasády, po vzoru naší nové vlajky a také dřevěným pojetím, opět odkazující k tradici lidové architektury na našem území.

Dnes však tyto domky již ve Kbelích na letišti nenajdeme. Z původních pěti se zachovaly pouze dva a dnes jsou usazeny v pražské trojské ZOO. V sedmdesátých letech totiž vedení letiště rozhodlo, že domky již nadále neupotřebí a tak začaly být postupně demontovány. Naštěstí to tehdejšímu řediteli pražské ZOO panu Veselovskému přišla škoda a tak se postaral o převoz zbylých dvou do Troji. V minulosti však měly namále ještě jednou. Při velké povodni v roce 2002 byly velmi poškozeny. Naštěstí se však podařilo je zrekonstruovat a umístit o něco výše po svahu od řeky. Dnes jsou přístupné veřejnosti. V jednom z domků dokonce funguje občerstvení.

gocar-domky-zoo
S tvorbou architekta Gočára se mohou seznámit návštěvníci pražské ZOO v Troji

Kostel svatého Václava va Vršovicích

V roce 1925 se Josef Gočár zúčastnil soutěže na návrh nového katolického kostela ve Vršovicích. Přesto že v prvním kole nebylo uděleno první místo a nikdo tedy soutěž oficiálně nevyhrál, stavbu nakonec realizoval právě on. Návrhy, které se odborné porotě líbily nejvíce dala architektům ještě jednou přepracovat, ale Gočárův návrh byl jednoznačně nejlepší. Základní kámen byl slavnostně položen 20. května 1929  za přítomnosti strahovského opata a biskupa. Stavba byla provedena za rekordních jedenáct měsíců a vysvěcena v září 1930.

Zde se Josef Gočár již naplno přiklonil k funkcionalistické architektuře, v návrhu vzal v potaz i nerovný terén vršovického náměstí. Hlavní dominantou kostela je výrazná věž zvonice a závěrečná apsida s prosklenou vitráží svatého Václava na koni od Josefa Kaplického.

gocar-kostel-svaty-vaclav-vrsovice
Kostel svatého Václava ve Vršovicích

Funkcionalistické období a vily na Babě

Největší koncentraci funkcionalistických staveb tohoto architekta nalezneme v Dejvicích, ve vilové Osadě Baba. Osada Baba byla postavena na počátku třicátých let jako jedna z výstavních funkcionalistických kolonií, které v témže období vznikaly na několika dalších místech v Evropě. Záštitu nad kolonií převzal Svaz československého díla, jehož byl Josef Gočár rovněž členem. Budoucí stavitelé si nejdřívě zakoupili pozemek a na základě předložených typových projektů oslovili jednotlivé architekty, kteří jim navrhli dům přesně podle jejich potřeb.

gocar-vila-glucklich-baba
Rovněž na Babě lze spatřit Gočárovu tvorbu

Z celkových třiceti dvou domků, zde Josef Gočár realizoval hned čtyři. Vily pro pana Kytlicu, Mauleho, Glücklicha a dramatika Stanislava Mojžíše-Loma. Až na poslední zmiňovanou vilu mají všechny horizontální charakter a vyznačují se použitím moderních pásových oken a výraznými vstupy. I přes věškerý um však již nezapřou jistou těžkopádnost, Gočárovu funkcionalistickému pojetí vlastní. Josef Gočát v té době však byl již ostříleným architektem, který si i přes všechny změny dobových stylů, vždycky podržel i svůj vlastní.

Život

Josef Gočár byl všeobecně respektovaná osobnost české architektury, ovlivnil řadu svých studentů a generace dalších architektů. Byl architektem, profesorem, urbanistou, ale navrhoval i nábytek a předměty denní potřeby.

Za svůj profesní život Josef Gočár mnohokrát změnil styl. V jeho tvorbě najdeme jak kubistické realizace, tak stavby v národním stylu či ve stylu art deco. Konec jeho profesního života se pojí s funkcionalistickou architekturou.

Vystudoval u slavného českého architekta Jana Kotěry, se kterým ho pojil celoživotně přátelský vztah. Když v roce 1923 Jan Kotěra zemřel, Josef Gočár za něj přebírá místo profesora na AVU. Stává se i jeho pokračovatelem v Hradci Králové, kde Kotěra započal s plánováním urbanistického směřování města. Kromě toho zde Josef Gočár projektuje několik staveb, včetně funkcionalistického Ambrožova sboru.

V roce 1925 navrhoval Českosloveský pavilon na Světovou výstavu v Paříži, za který získal řád francouzských legií. Jeho stavbou se inspirovali mnozí další architekti.

Ke konci života dospěl, i díky ovlivnění svými studenty, k funkcionalistické architektuře. Zemřel v roce 1945 v Jičíně.

Autor: Kateřina Racková

Foto: Pražský deník

Share Button
Print Friendly, PDF & Email

Příspěvek má 2 komentářů

  1. Price VS Quality
    Price VS Quality
    | |

    Although, I saw these buildings, because I have been to Prague many times, I never considered about the name of the architect. Now, I know more.

Zanechte svůj komentář

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášeni. Přihlásit »