Menu

Josef Chochol a kubismus pod Vyšehradem

0
Josef Chochol a kubismus pod Vyšehradem

Kubismus se stal svého času celoevropským fenoném, zejména v malířství a sochařství. Na našem území však pronikl i do architektury, což je dodnes světovým unikátem. Každý rok se do Prahy sjíždí zástupy turistů a obdivovatelů kubismu, aby se přesvědčili o výjimečnosti těchto staveb. Jsou specifické i proto, že jich je i na našem území pouze poskrovnu. Lze si to vysvětlit několika důvody. Kubismu se ve své době věnovalo pouze pár architektů, pro mnohé ostatní tvůrce a také stavebníky byl tento stavební styl na svou dobu příliš radikální. V porovnání se zdobnými domy z předchozího období historismu a secese se tento sloh jevil razantně, příkře a velmi stroze. Vyznačuje se ostrýmu lomenými hranami a geometrickým členěním fasády, které dává rozehrát impozantní hře světla a stínu. Další komplikací bylo, že realizace kubistických staveb byla častokrát znatelně dražší, čehož se mnoho stavebníků zaleklo a raději si vybrali levnější projekt. Občas tuto situaci řešili tak, že prolamované kubisticke tvarosloví bylo na fasádě pouze lehce naznačeno.  Naštěstí i přes svou odlišnost kubismus našel zalíbení u několika osvícených tvůrců a stavitelů.

Jedním z nejznámějších je architekt Josef Chochol, který je autorem hned několika kubistiských domů pod úpatím slavného vyšehradského kopce. Josef Chochol byl v tomto období jeden z nejvýraznějších autorů, spolu s Josefem Gočárem, Otakarem Novotným a dalšími. Narodil se v Písku v roce 1880 a po několika letech studií v Praze a ve Vídni se postupně dostává k větším zakázkám. Jedna z prvních byla přestavba Brožíkovi síně na Staroměstské radnici mezi lety 1910 – 1911. Tato zakázka se vyznačuje ještě příklonem k secesi a historizující stylům, Josef Chochol zde používá neobvyklou výraznou černo zlatou barevnost.

chochol-brozikova-sin
Jednou z prvních významných zakázek Josefa Chochola byla Brožíkova síň (na smínku)

Již o rok později se ale jeho tvorba razantně proměňuje a Chochol postupně získává několik důležitých zakázek, které z něj již navždy udělají jednu z ikon kubistické architektury. První je zakázka na vlastní vilu stavebního rady Bedřicha Kovařoviče v Libušině ulici pod Vyšehradem. Zde Josef Chochol musí vycházet z nepravidelné parcely, dotýkající se jednou hranou dnešního Rašínova nábřeží. Vila zaujme svým ostře tvarovaným průčelím, které se obrací směrem do nábřeží a tak dodnes kolemjdoucí mohou obdivovat jehlancové tvary na fasádě. Kubismus nezapomínal ani na detaily, okna a jejich mříže jsou rovněž geometricky pojednána, aby podpořila celkový dojem ze stavby. Můžeme si ale všimnout, že v místech, kde je fasáda vily nejméně viditelná se kubizující tvary zmírňují, neboť tento detail znamenal pro stavitele finanční úsporu. Stejně tak se většinou lámené tvary objevují minimálně i v interiérech, až na výjimky se stavebníci spokojili s klasickým rovným stropem i stěnami, občas kubistickou ideu v interiéru zastoupil geometricky tvarovaný nábytek, někdy přímo od Josefa Chochola.

Vilu samotnou architekt od nábřeží pohledově oddělil zahradou na půdorysu nepravidelného pětiúhelníku. Dnes se zdá toto umístění zcela příhodné, vzhledem k rušné dopravní situaci u řeky. Tehdy se ale jednalo o poměrně klidné místo s nádherným výhledem na Vltavu a pražské panorama, do kterého ale již tenkrát zasahoval přilehlý železniční most.

Po několika letech Bedřich Kovařovič vilu prodal, další majitel pak udělal několik stavebních úprav, včetně toho, že na zahradu postavil malou garáž a také již před třicátými lety dvacátého století zanikla malá zahrádka z druhé strany vily. Od šedesát let minulého století se ve vile nacházela mateřská školka. Ta zde zůstala až do roku 1995, kdy se konala rekonstrukce vily a revitalizace zahrady, v rámci níž zmizela i ona zmíněná garáž. Dnes je vila v soukromém vlastnictví.

chochol-kovarovicova-vila
Mezi největší díla architekta Chochola patří Kovařovičova vila

Jen o kousek dál, směrem k Vyšehradu, v Neklanově ulici, se nachází další realizace projektovaná Josefem Chocholem. Tentokrát se jedná o činžovní dům, který si zde v letech 1913-1914 nechal postavil majitel stavební firmy František Hodek. Dům má specifickou dispozici, neboť je postaven na nárožní parcele a v kopcovitém terénu. Celou stavbu na roku prostupuje lomený pilíř, kolem kterého jsou dynamicky umístěny balkony. Ve spodním parteru domu fungovala restaurace s výčepem a ještě poměrně nedávno tam sídlilo rychlé občersvení.

Když se vrátíme na Rašínovo nábřeží a zamíříme k Vyšehradskému tunelu, najdeme největší zdejší stavbu od Josefa Chochola. Jedná se o kubistický trojdům, který si zde nechali postavil tři význačné stavitelské rodiny. Každá z nich vlastnila jednu část, jež od sebe byly stavebně oddělené a z druhé strany domu k nim vždy náleží malá zahrádka. Nejblíže k tunelu sídlila rodina stavitele Antonína Belady, který ozvlášť v Praze měl velmi dobré renomé. V prostředním vchodu, jak se dodnes můžete dočíst na mříži nad vstupními dveřmi, sídlili bratři Josef a Jan Bayerové a v poslední třetině již zmíněný František Hodek.

chochol-kubisticky-trojdum-vysehrad
Trojdomek v kubistickém stylu nechal Chochol postavit pro význačné stavitelské rodiny

Před vchodem do části domu rodiny Hodkových nalezneme malý podstavec na kterém stojí drobná soška madony, kdo a kdy ji sem umístil ale dnes již s jistotou nevíme. Postupem času také přibyl do štítu ve střední části domu reliéf, zobrazující Lumíra pějíci písně kněžně Libuši. Povšimnout si můžeme také částečně dochovaných dřevěných stahovacích rolet, které na domě vydržely úctyhodně dlouho, jsou staré více než sto let. Nyní se v domě částečně bydlí a v postranních křídlech sídlí různé společnosti. Perličkou na závěr je, že ve střední části domu svého času bydlela i známá herečka Marie Rosůlková spolu se svým bratrem, architektem a později farářem Janem Rosůlkem.

Všechny výše zmíněné budovy spadají do kubistické vlny, která u nás trvala pouze několik málo let. Plynulý vývoj tohoto stylu narušila první světová válka. Po válce se sice kubizující tvarosloví opět nakrátko objeví v podobě rondokubismu, ale po několika letech již vývoj architektury pokračuje plynule dál směrem ke konstruktivismu a později funkcionalismu. I Josef Chochol později ve své kariéře dozpěl ke konstruktivistickým projektům. Jeden z jeho nejzajímavějších je návrh budovy Osvobozeného divadla z konce dvacátých let, který nakonec zůstal pouze na papíře. Rodinné domy a vily ale realizoval i později, jedna z jeho vil se nechází na pražské Hanspaulce. Josef Chochol zemřel v roce 1956. Byl to geniální architekt mnoha tváří, jehož stavby dodnes zdobí naši metropoli.

Autor: Kateřina Racková

Foto: Pražský deník

Share Button
Print Friendly, PDF & Email

Zanechte svůj komentář

Jméno
Jméno*
E-mail
E-mail *
Web
Web