Menu

Bourec morušový a moruše bílá ve Vršovicích

0
Bourec morušový a moruše bílá ve Vršovicích

Ten vznešený a milý Vršovický zámeček byla původně prachobyčejná továrna. Heroldovy sady zas byly v té době sady morušovými.

V roce 1842 zakoupil místní pozemky Jiří Rangheri (odtud také používaný název Rangherka), který zde postavil továrnu na hedvábí. Choval v ní bource morušového, pro něhož potřeboval potravu, a tak v okolí vysadil morušový sad. Listy moruše bílé (na obrázku) byly pro něj totiž jedinou potravou a tím pádem byly nezbytné při získávání přírodního hedvábí. Továrna tu však neměla dlouhou historii a na konci 19.století byla přestavěna na neorenesanční budovu typu zámeček.

V budově pak našla své sídlo radnice města Vršovic, ale místo vyzbylo i na „letní“ byty pro Pražany (však byly Vršovice daleko za Prahou). Své prostory tu svého času našly dívčí, obecná i měšťanská škola, muzeum a obecní opatrovna mládeže „nejjasnější korunní princezny Štěpánky“. Krátce tu bylo i působiště farního úřadu. Za první republiky tu našla útočiště tuberkulózní stanice Masarykovy ligy, a protože tehdejší republika byla demokratická a myslela skutečně na veškeré občanstvo, tak tu byla zřízena i bezplatná protialkoholní poradna, kterážto byla jistě vzhledem k blízkým chudinským koloniím hojně navštěvována.

Po druhé světové válce tu byla vyhlášená obřadní síň. Radnice, tentokrát už Prahy 10, zde sídlila až do roku 1974. V 80. letech 20. století byla budova Vršovického zámečku opuštěna a sloužila jako skladiště. Provoz nově zrekonstruované Rangherky byl zahájen na jaře 2014. V zámečku jsou dnes nabízeny komplexní celoroční pobytové služby seniorům. Třešničkou na dortu je reprezentativní obřadní síň se speciální skleněnou plastikou nasvícenou podle přání svatebčanů s až 1000 barevnými odstíny, které také mohou být synchronizovány s hudbou.

fotozdroj náhledového obrázku: www.pixabay.com

Share Button
Print Friendly

Zanechte svůj komentář

Jméno
Jméno*
E-mail
E-mail *
Web
Web