Menu

Most inteligence – mohl mít evropské prvenství

5
Most inteligence - mohl mít evropské prvenství

Branický most (lidově zvaný též Most inteligence) je železniční most s chodníkem pro pěší, přemosťující údolí Vltavy v jižní části Prahy mezi Malou Chuchlí a Braníkem, budovaný v letech 1949–1955 a pro železniční dopravu zprovozněný 30. května 1964. Oficiálně pojmenován jako Branický v roce 1969.

S délkou 910 m mohl být nejdelším železničním dvoukolejným železobetonovým mostem v Evropě. Ale!

  1. Nakonec zůstal jednokolejný, neboť plány na obchvat Prahy se změnily.
  2. Navíc se odhalilo, že nosná skála nemá dostatečnou nosnost.
  3. Oblouk sevřený kolejí přivrácenou k tunelu by měl příliš malý poloměr (asi, že by byl moc do zatáčky).

Na jeho stavbě pracovala řada příslušníků takzvané inteligence (právníků, filosofů, lékařů a dalších vzdělanců), kteří byli v 50. letech nuceni nastoupit do dělnických a pomocných profesí. Dovedete si představit živý ruch na stavbě, jak říká zedník zedníkovi: „mohl byste mi podat cihlu pane doktore?“… „zajisté pane profesore“ nebo „v tom vidím jistý háček, nechám si to projít hlavou…“. Musela tady panovat „krásná“ a absurdní atmosféra nečekaného… Předpokládá se, že ukvapené zahájení výstavby bylo vyvoláno potřebou urychleně najít práci pro vzdělance odsunuté do dělnických profesí. Snad jen měli více investovat do architektů a statiků…

Branický most má šířku 14 metrů a celkové převýšení mezi konci mostu je 6 metrů, celková výška nad hladinou Vltavy 19 metrů.

V současnosti je most využíván jako obchvat Prahy pro nákladní dopravu a jako most pro pěší. Při výlukách či jiných mimořádnostech jsou po mostě vedeny vlaky z železniční tratě 171 mezi Praha – hlavní nádraží a Berounem, které se před stanicí Praha – Radotín napojují na trať do Berouna.

Mostovka je v současné době místy narušena, zejména v části zrušené koleje, protože některé betonové díly byly odcizeny vandaly a pravděpodobně naházeny do řeky.

fotozdroj: wikimedia, Lavarozan, Lovecz

Share Button
Print Friendly

Příspěvek má 5 komentářů

  1. Petronela
    Petronela
    | |

    Pravděpodobně bude rozpor v pojetí viaduktu a klasického mostu…

    Reply
  2. Filip Maňhal
    Filip Maňhal
    | |

    Nezdá se mi ten údaj o rekordní délce – jakkoli je 910 metrů hodně, o sto let starší Negrelliho viadukt je o rovných 200 metrů delší. A dvoukolejný.

    Reply
    1. Vojtěch Nižňanský
      Vojtěch Nižňanský
      | |

      FIlip Maňhal: To ano, ale ten není železobetonový.

      Reply
  3. Jan Šerák
    Jan Šerák
    | |

    Děláte si srandičky, ale pilíře mostu byly stavěny kesonovou metodou. Představte si ty pilíře duté jako zvony položené na dno řeky a přetlakované vzduchem tak, že se z nich vytlačí všechna voda do okolního prostoru.

    Uvnitř zvonu se za nelidského tlaku střídají dělníci a odkopávají dno, dokud není zvon v požadované hloubce. Když tlak povolí (výpadek kompresorů), zvon se zaplaví a dělníci se utopí.

    Pokud dnes nemá evropské prvenství, protože není dvojkolejný, určitě má evropské „prvenství“ v utrpení svých stavitelů.

    Reply
    1. Václav Šimáček
      Václav Šimáček
      | |

      Proto to byli političtí vězni , kteří tu černou práci museli dělat … na mostě zanechal stopu mimo jiné také Gustav Husák !

      Reply

Zanechte svůj komentář

Jméno
Jméno*
E-mail
E-mail *
Web
Web