Menu

Ochutnávka brněnské architektury

0
Ochutnávka brněnské architektury

Brno jako druhé největší město našeho státu je z historické pozice moravského zemského hlavního města přímo předurčeno oplývat důstojnou architekturou. Ovšem nenalezneme zde jen opulentní činžovní domy, bankovní paláce a budovy městské samosprávy, ale také obrovské množství moderní architektury z období první republiky. A zejména na ni se zaměříme na našem brněnském výletě. V dnešním příspěvku vám nabízíme malou brněnskou ochutnávku…

Není v lidských silách si za jednu návštěvu tohoto města vše prohlédnout a tak návštěvník musí dobře vážit, kam se budou ubírat jeho kroky. I my jsme dlouho zvažovali, co všechno v Brně navštívit a co s těžkým srdcem vynechat, nakonec jsme zvolili důstojný architektonický trojlístek. Vilu Tugendhat, funkcionalistickou kolonii Nový dům a vilu Dušana Jurkoviče ve čtvrti Žabovřesky. Všechny zmíněné stavby sloužily jako důležité mezníky ve vývoji architektury. A nebavíme se pouze o Brně, nebo o území našeho státu, ale u vily Tugendhat o ovlivnění v globálním měřítku. Dodnes je tato vila, zapsaná na seznamu památek UNESCO, jednou z nejvíce navštěvovaných památek na našem území. Mnoho zahraničních návštěvníků z řad laiků, designérů a architektů k nám jezdí obdivovat tento architektonický skvost.

My v Brně využijeme jedinečné možnosti navštívit interiér této perly funkcionalistické architektury od architekta Ludwiga Miese van der Rohe. Vila vznikala od roku 1928 pro zámožné manžele Fritze a Gretu Tugendhat. Ti dostali parcelu na stavbu vily jako svatební dar od svých rodičů, kteří měli svou rezidenci ve spodní části velkého pozemku (Dnešní Low Beerova vila, rovněž veřejnosti přístupná).

Mladí manželé si přáli moderní vzdušné bydlení a tak požádali právě Miese van der Rohe, zda by se zhostil návru jejich vily. S jeho prací byli obeznámeni díky funkcionalistické výstavní kolonii ve Stuttgartu v roce 1927, která na ně udělala obrovský dojem. V Brně Mies popustil uzdu své fantazii a tak vznikla dnes již legendární stavba ctící umístění na svažitém pozemku s nádherným výhledem na město a přímým vstupem na rozložitý pozemek zahrady.

Mies ve vile používá řadu technologických novinek a moderních řešení, včetně důmyslné klimatizace celého prostoru. Uvádí se, že tato vila je první stavbou na našem území, která byla klimatizována. Kromě toho nás okouzlí obývací prostor, který obsahuje pouze minimum příček a přesto je rozdělen do odpovídajících funkcí. Nalezneme zde jídelnu, pracovní kout, místo na posezení na pohodlných lenoškách i prostor s výhledem, který je umístěn před masivní onyxovou stěnu. Ta je z jednoho kusu kamene a dnes již bychom podobnou vytěžit nedokázali…i v tom je vila unikátní. Okna, která otevírají pohled do zahrady z obývacího prostoru je navíc možno zcela zasunout do podlahy (technického zázemí vily) a tak za krásných letních dní mohli být majitelé v přímém spojení se zahradou. Důmyslný posuvný mechanismus oken funguje dodnes.





Bohužel vlivem nástupu druhé světové války si majitelé vily užili pouze pár let. Jakožto občané židovského původu se naštěstí uchýlili k emigraci a vila úak zůstala po celou dobu války ladem. Bydlel zde jistý německý důstojník. Za války však byla vila poškozena poměrně minimálně. Největší škody přicházejí až s blížícími se sovětskými osvoboditeli, kteří na konci války vilu zabrali. V té době byla poškozena nejvíce. Vojáci si z vily udělali nejen noclehárnu, ale také stáje pro koně a dokonce se nezastavili ani před spálením moderního funkcionalistického nábytku a ničením dalšího vybavení vily.

Po této smutné epizodě se ve vile vystřídala řada institucí, včetně mateřské školky, či rehabilitačního centra. Vila se čím dál více dostávala do neutěšeného stavu. Kromě zničeného vybavení rozsáhle praskala omítka a do vily postupně začalo zatékat. Naštěstí mezi lety 2010 – 2012 proběhla rozsáhlá rekonstrukce objektu za účasti největších odborníků z oboru a tak se dnes můžeme těšit z obnovených interiérů, upravené zahrady a kopií původního nábytku. Pohled je to dechberoucí. My se podíváme nejen do obytných částí vily, ale prozkoumáme v rámci naší návštěvy také technické zázemí, kde si ukážeme jak fungovala dobová klimatizace, jak se ve vile topilo, či kam manželé ukládali zimní šatstvo, zejména kožichy.

Další brněnskou zastávkou bude čtvrť Žabovřesky, kde v roce 1928 vznikla kolonie Nový dům. Té sloužila za vzor výše zmíněná kolonie bydlení ve Stuttgartu. Na této kolonii pracovala řada skvělých brněnských architektů. Snažili se představit moderní funkcionalistickou architekturu prostřednictvím několika obytných domků. Většinou se jedná o domky řadového typu, dvojdomky a třídomky. Tento ve své době výjimečný počin zaštítili dva brněnští stavitelé Ruller a Uherka, bohužel to jejich podnikání zrovna neprospělo.

Obyvatelé Brna byli na kolonii sice velmi zvědavi, ale jednotlivé objekty se nájemníky zaplňovaly jen pomalu. Velkým nešvarem hned od počátku byly razantní přestavby domků a jejich úpravy. Bohužel je dnes mnoho z nich architektonicky znehodnoceno. U některých realizací je původní výraz stavby velmi pozměněn. I přes značné přestavby se ale jedná o unikátní ukázku prvorepublikového funkcionalismu, na který ve třicátých letech navazovali i pražští architekti – stavbou osady Baba.

My si celou kolonii projdeme a ukážeme si stavby od architektů Jiřího Krohy, Ernsta Wiesnera, Bohuslava Fuchse, Jaroslava Grunta a dalších.




Poměrně blízko této kolonie na nás bude čekat poslední brněnská stavba, kterou v rámci naší architektonické exkurze nesmíme minout – a to vila architekta Dušana Jurkoviče z roku 1906.

Ta se nachází na samém úpatí Wilsonova lesa. Dušan Jurkovič si toto klidné místo poblíž přírody vybral záměrně. Dokonce původně zkoupil i okolní pozemky, které nakonec výhodně prodal a mohl tak financovat stavbu přesně podle svých představ.





Počátek dvacátého století je doba, kdy architektuře vévodí hlavně secese, ale do popředí se již prosazují i rozličné individuální tendence. Vila Dušana Jurkoviče je ovlivněna hlavně tematikou lidové architektury. Samotná koncepce je ovlivněna i prostředím Anglie, zejména se jedná o halovou dispozici domu, která propojuje ústřední prostor primárně určený pro přijímání hostů s privátními rodinnými pokoji. Dušan Jurkovič měl ve vile svůj umělecký ateliér a tak se s vysokou koncentrací návštěv počítala hned ze začátku. Vila byla otevřena v srpnu roku 1906 velkolepou Výstavou architektury a uměleckého průmyslu, takže si své diváky a příznivce vlastně získávala již od samého počátku. Toto unikátní bydlení se tak stalo vlastním manifestem v přímém přenosu. Dušan Jurkovič se svou rodinou zde bydlel až do roku 1919, dnes vilu spravuje Moravská galerie a tak do ní můžeme nahlédnout. Součástí koncepce jsou i krátkodobé výstavy které se ve vile konají. Dušan Jurkovič by s tím ostatně byl takto jistě velmi spokojen.

Pokud se i vy chcete připojit na náš výlet, můžete se přihlásit na březnový termín. Více se dozvíte zde.

Share Button
Print Friendly, PDF & Email

Zanechte svůj komentář

Jméno
Jméno*
E-mail
E-mail *
Web
Web